Historie Papírny

Chebská papírna

            Některé encyklopedie kladou vznik „první středoevropské papírny“ do roku 1370. Tehdy prý císař Karel IV. usadil vlašské papírníky v Chebu, aby pokryli spotřebu papíru v Českých zemích, vyvolanou založením pražské univerzity. Pro toto tvrzení však neexistuje žádný písemný doklad.

            Město Cheb zakoupilo v roce 1540 od S. Franckengrünera vesnici Skalka s osmi statky  a mlýnem. V kupní smlouvě se zavázalo  zaplatit výstavbu nové papírny, která vzhledem k rostoucí spotřebě a využití papíru v rámci městské kanceláře téhož roku také začala fungovat. Prvním mistrem papírenským se stal Jakob Sommer. Jasným identifikačním znakem každé papírny byl tzv. filigrán (vodoznak), kterým se označovaly jednotlivé archy papíru. Jemné drátky  ve tvaru požadovaného znaku se přiletovaly k výpletu papírenského síta a při odlévání papíru se tak znamení na arch papíru propsalo.

Město Cheb papírnu vlastnilo až do 15. června 1690, kdy ji prodalo za 2400 zlatých papírenskému mistru Johannu Georgu Schmelzerovi z Michelsbergu. Ten vzápětí začal s výrobou ručního papíru. Celý výrobní proces byl ale stále závislý na množství nasbíraných hadrů, kterých byl stálý nedostatek a jejich sběr a distribuce musely být přísně regulovány. Posledním mužským zástupcem rodiny Schmelzerů byl Niklas. Majitelem papírny byl v letech 1780 – 1801. Po jeho smrti 22. května 1801 připadla v dědickém řízení papírna jeho dceři Sabině. Ta se 8. června 1802 provdala za papírenského mistra Johanna Ehrenfrieda Schütze, jehož potomci papírnu provozovaly až do roku 1852

Koncem 19. stol. nahrazuje ruční papír mnohem lacinější papír strojní, produkovaný v rolích. Chebské papírně klesá odbyt a často se střídají její majitelé. Mlýny na pravém břehu Ohře se stávají velmi oblíbeným výletním místem.  Definitivní tečku za produkcí ručního  papíru v Chebu učinil až požár dne 6. srpna 1904, při kterém  papírna a přilehlý obilný mlýn zcela vyhořely. Ještě dnes jsou při poklesu hladiny řeky Ohře zbytky těchto staveb dobře viditelné.

První měšťanský pivovar bratří Schmidtů (současná Papírna)

Pivovarnictví v Chebu má dlouholetou tradici. Byly časy, kdy se tu říkalo, že je zde tolik pivovarů co kostelů. Prvá zpráva o pivu v Chebu je z 28. 7. 1300, kdy Albrecht Kornbühler připisuje část svého majetku, včetně pivovaru, chebským křížovníkům s červenou hvězdou. Nejprve je pivo čepováno v domech měšťanských s právem várečným, tzv. herbercích. Krčmy a zájezdní hostince vznikají až později. Každý večer o deváté hodině večerní, rozezvučel se "pivní zvon", který končil pivní hodování a uzavření všech píp.

V 19.století je již pivo vařeno v několika pivovarech, převážně ve vnitřním městě. Pivo té doby nebylo valné kvality a především ho bylo málo. Všechny chebské pivovary v roce 1870 uvařily 48 267 věder piva, tedy asi 27 000 hl. Statistici spočítali, že pro nasycení trhu, tj. 44 litrů piva na osobu, je potřeba postavit další pivovar.

Jedním z nejvýznamnějších chebských pivovarů byl i První měšťanský pivovar bratří Schmidtů (1. Bürgerlicher Brauhaus, Gebrüder Schmidt, Eger), založený v roce 1630. Stával  ve Školní ulici v místech dnešních č.p. 15 a 17 a svými sklepy, určenými ke skladování piva pak až pod současný objekt Papírny. V roce 1911 došlo k jeho výrazné modernizaci. Vlastní sladovna mu zaručovala výrobu širokého sortimentu piv. Pivům světlým i tmavým vévodila tmavá čtrnáctka - Valdštejnský ležák. Pivo se vařilo ve 100 hl kotlích. Svou produkci si pivovar udržel až do roku 1946. V rámci asanace města byl z velké části zbořen a jeho část sloužila postupně jako traktorová stanice a sklad zeleniny.